Jak využít letní úrodu aneb nápady našich prababiček

7. 6. 2015

Máte vlastní zahrádku nebo v létě vyrážíte na chalupu k vašim rodičům? Při zpracování ovoce se můžete inspirovat radami z receptářů prababiček. Naši předkové uměli využít vše, co jim vyrostlo doma i ve volné přírodě. Plody léta konzumovali, sušili či jinak zpracovávali, nebo z nich vyráběli léčivé extrakty i dekorační doplňky. Některé jejich nápady můžete vyzkoušet.        

K létu patří čerstvé ovoceTřešně

Mezi první ovoce, které máme v letních měsících k dispozici, patří třešně. Rostou u nás od nepaměti a nejlépe chutnají utržené rovnou ze stromu. Naše babičky ze zralých třešní připravovaly marmelády, džemy i šťávy, a dokonce dokázaly využít i pecky. Nejprve je každá hospodyně dobře vysušila a potom jimi naplnila bavlněný nebo lněný povlak, který pečlivě zašila. Když pak bylo potřeba nahřát některou část těla, například bolavé břicho, stačilo na chvíli „zahřívací“ polštářek vložit do rozehřáté trouby a poté použít. 

Letní ovoce prospěšné našemu zdraví

Už prababičky dobře věděly, jaké druhy ovoce pomáhají našemu organismu a v jaké formě je tělu dodávat. Máme pro vás několik příkladů:

  • Sušené jahody výborně posloužily v zimě a čaj z nich připravený měl uklidňující účinky na žaludek, střeva i žlučník.
  • Jako bohatá zásobárna vitaminu C sloužil černý rybíz, z něhož se připravovala šťáva k regeneraci organismu. Součástí blahodárného nápoje byla vyjma černého rybízu i šťáva z mrkve a červené řepy (vše v objemu 1 dl).   
  • Ostružinová šťáva se využívala jako účinný přírodní prostředek proti chrapotu.
  • Koho trápila zácpa, tomu byly podávány namočené sušené švestky.
  • Sušily se i plody meruňky, protože jsou kvalitním zdrojem železa, a sušením se jeho obsah ještě zvyšuje.

Sušené bylinkySušené ovoce jako dekorace

Pokud byla úroda švestek, meruněk nebo jablek obzvlášť bohatá, oblíbené ovoce se krájelo na plátky, sušilo venku na sluníčku nebo na kamnech a poté se v suchu a temnu uchovávalo na zimu. Křížaly (sušená jablka) byly tradiční ozdobou vánočních stromků, zvláště na venkově, a děti dostávaly panáčky nebo čertíky vyrobené ze sušeného ovoce jako dárek k Mikuláši nebo Vánocům.

Pro naše předky bylo sušení ovoce nutností, v chudších rodinách zastupovalo cukroví a jiné sladké dobroty. Toto zdravé mlsání je vhodné i pro dnešní dobu.  Kdo rád pojídá čokoládové bonbóny před televizní obrazovkou, měl by kvůli štíhlé linii raději sáhnout po kouscích sušeného ovoce, které je mnohem zdravější a netloustne se po něm.      

Rada na závěr – jak si provonět domov

Máte rádi vůni čerstvě usušených bylinek? Naše prababičky si díky bylinkám dokázaly poradit i s obtížným hmyzem nebo moly v šatníku. Ušily si sáčky z řidších látek, které naplnily různými bylinkami a poté je vkládaly do komod, skříní či prádelníků. Jaké rostliny molům rozhodně nevoní? Je to například levandule, černý bez, jalovec, chmel, hřebíček, rozmarýn nebo ořechové listí.   

 

Autor: Obchod s dárky

Tagy: