Svatojánská noc plná kouzel a magie

21. 6. 2015

Zvyky a tradice, které se vztahují k vánočním nebo velikonočním svátkům, patřím k těm známějším. Dodnes se však na některých místech udržují i lidové obyčeje tak trochu opředené tajemstvím. Za připomenutí jistě stojí magická Svatojánská noc, která se slavila vpředvečer svátku sv. Jana Křtitele, z 23. na 24. června. Traduje se o ní, že je plná kouzel a zvláštních jevů a také je považována za svátek lásky a milenců. Nahlédnout pod roušku svatojánské noci je rozhodně zajímavé a inspirující.

Nejdelší den, nejkratší noc

Dne 21. června nastává letní slunovrat, kdy slunce dosahuje na obloze svého vrcholu a má největší sílu, od tohoto dne pak postupně slábne. Původně pohanský svátek „vítání slunce“ se ve Svatojánskou noc změnil v našich končinách až po příchodu křesťanství a je spojován až se svátkem Jana Křtitele (24.6.). To však oslavám nic neubralo na jejich tajemnosti a řada prastarých zvyků zůstala zachována.

Proč hoří svatojánské ohně

TanecO kouzelné Svatojánské noci, v níž ožívají nadpřirozené síly, se dodnes provádějí různé magické rituály, jako například skákání přes oheň nebo házení věnců do vody. Posvátné jánské ohně se zapalovaly na nejvyšších kopcích (vždy o půlnoci), lidé kolem nich tančili a odvážnější mladíci je i přeskakovali, což mělo upevnit zdraví. Uhlíky ze slunovratových ohňů pak hospodáři rozhazovali po polích, aby si zajistili dobrou úrodu, a bylinkami „z ohně zapálenými“ se žehnalo dobytku.

Čarovná síla bylinek

Tajuplná Svatojánská noc propůjčovala svou mimořádnou sílu i bylinám, které se využívaly k čarování. Věřilo se třeba, že dívka, která hledá lásku, si musí vpředvečer svatého Jana natrhat laskavec a nosit ho u sebe. Tato bylinka jí pak pravého muže přičaruje. Nebo svobodná děvčata splétala věnečky z devatera kvítí, aby se ze snu dozvěděla, kdo je jim souzený. A jaké bylinky byly  zasvěceny lásce? Například devětsil, třezalka toužebník, sedmikráska nebo květy heřmánku.

Hledání čarovného kapradí

Z hodin biologie dobře víme, že kapradí nekvete, lidé jeho květ přesto urputně hledali. Proč? Zázračné kapradí podle legendy vykvétá právě o magické Svatojánské noci – a věřilo se, že člověk, který ho najde, porozumí řeči zvířat a také získá štěstí i bohatství. Před šťastlivcem, který čarovné kapradí utrhne, se prý otevřou skály a vydají mu truhlici plnou zlata a drahého kamení. Někdo zase věřil, že když chytí pověstnou svatojánskou mušku, také se dočká velkého štěstí.

Co ještě víme o Svatojánské noci:

  • Před tajuplnou Svatojánskou nocí se nikdo nesměl koupat, protože v hlubinách jezer, řek či potoků číhali na plavce zlé vodní víly a jiní démoni.
  • Přes oheň skákaly i zamilované dvojice, a pokud se jim skok podařil, čekalo je šťastné manželství.
  • Pekl se křupavý Svatojánský chléb, který obsahuje spoustu zdraví prospěšných látek.

Autor: Obchod s dárky